Navzdory dopinkové kauze spojené s laboratoří Balco, jejíž byla zákaznicí, je trojnásobná olympijská vítězka ze Sydney 2000 Marion Jonesová ochotna mluvit o dopinku. „Nemám co skrývat,“ řekla americká sprinterka na tiskové konferenci po příletu do dějiště mítinku IAAF Zlatá tretra 2004. V doprovodu dvou statných bodyguardů na ni dorazila usměvavá.

I když na několik vteřin se jí úsměv z tváře vytratil.

Jak se těšíte na druhý start v Ostravě?
Moc! Před dvěma lety jsem tu zaběhla kvalitní dvoustovku a teď se těším na dálku. Když jsem před pár dny skákala v Los Angeles (713 cm – pozn. red), jen jsem se utvrdila v tom, že bylo správné rozhodnutí skákat v Ostravě do dálky. Když se dívám na startovní listinu, jsem si docela jistá, že na dobré umístění bude potřeba skočit minimálně 700 cm. Chci vyhrát, takže snad budu schopna skočit.

Vaše jméno se v posledním období skloňovalo v souvislosti s dopinkovou aférou společnosti Balco. Nemáte strach, že vám příliš poškodilo jméno?
Určitě mi to neublížilo, vždyť mě hodně mítinků včetně Ostravy zve, abych u nich závodila. Pravda, kromě Stockholmu a Osla, kam mě zvali, ale já jsem je odmítla už dávno. Oslo jsem odmítla několikrát, protože mítink je špatně zajištěn organizačně . A tamní ředitel je asi hodně nešťastný. Tohle je špinavá aféra, ale já budu bojovat. Pokud to bude běh na dlouhou trať, jsem připravena.

Cítíte na sebe větší tlak?
Tlak bych cítila, kdybych provedla něco špatného a musela bych se obhajovat, takže necítím... Navíc, závodění a trénink mi umožňují všechno vypustit z hlavy a mohu se koncentrovat na sport. Já žádný větší tlak necítím, i proto jsem tady na tiskové konferenci. A říkám vám pravdu. Můžu si klidně nechat znovu zkontrolovat všechny své vzorky. Já vím, že jsem čistá. Nejsem si vědoma ničeho špatného.

Pro deník Sunday Times se prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge vyjádřil, že jako největší atletická hvězda současnosti byste měla zvažovat, s kým spojujete svoji kariéru.
Prohlášení, které pan Rogge udělal, je hodně ignorantské. Kdyby si se mnou sednul, všechno bych mu vysvětlila.

Nelitujete tedy ničeho, co jste ve své kariéře udělala?
Celou svou kariérou jsem si stoprocentně jistá, od svých šesti let do nynějších osmadvaceti let. Když jsem i nějakou chybu udělala, snažila jsem se ji pak napravit. A s tím, co se o sobě dočtu v novinách, moc nenadělám. Nemůžu se přece schovat do jeskyně a nevylézat na veřejnost.

iDNES - Martina Žitnáková