OSTRAVA – Cíl pro letošní rok má jasný: úspěch na mistrovství světa v Paříži. „Nehodlám darovat zlato nikomu jinému,“ říká americká tyčkařka Stacy Dragilová. V atletických statistikách ji patří zvláštní místo – vyhrála totiž první tyčkařskou soutěž žen na halovém mistrovství světa v roce 1997, na šampionátu pod otevřeným nebem v Seville 1999 i na olympijských hrách v Sydney. Žena velkých premiér se chystá na další – na mítinku Super Grand Prix Zlatá tretra v Ostravě.

Proč jste se rozhodla absolvovat ještě před mistrovstvím USA evropské miniturné Sevilla (vyhrála výkonem 451 cm – pozn. red.) – Ostrava – Lille?
„Chtěla jsem si otestovat formu a zjistit, v jaké situaci jsou mé evropské kolegyně. Minulé roky jsem takhle brzo do Evropy nejezdila, jenže na mě v Americe nikdo netlačí. Navíc chci mít před Paříží přehled o soupeřkách.“

Dala jste si nějaký plán, co byste na evropském kontinentu chtěla v tomto období dosáhnout?
„Chtěla bych jet domů s krásným skokem nad 470 cm. S novou technikou jsem cítila několik skoků úplně skvěle. Proto nevylučuji, že bych mohla zaútočit na světový rekord.“

Co se skrývá za novou technikou? Jaké změny jste udělala?
„Snažím se o vyrovnanější a lépe načasovaný rozběh. Někdy bývám příliš vzrušená a pak nemívám rozběh plynulý. Také pracuji na odraze, abych nebyla tolik pod tyčí a zlepšuji práci rukou.“

V Seville skončila za vámi druhá Pavla Hamáčková, která se vrátila na scénu po zdravotní pauze. Stihla jste ji sledovat?
„Ano, předvedla tam výborné skoky. Dostávala se vysoko nad laťku, ale také ji shazovala. Možná nějaký technický problém. Vypadala dobře, ale když jsem se jí zeptala, jestli už je zdravá, žertem pronesla: ´Já už nebudu nikdy zdravá.´ No, mě se zdála v pořádku. Čekám, že jí domácí publikum požene dopředu, takže souboj s ní bude pro mě velká výzva.“

Jak jste prozatím spokojena s formou? Zdá se, že výpadek na halovém mistrovství světa v Birminghamu, kde jste v kvalifikaci nezvládla základ, byl ojedinělý...
„V Birminghamu jsem chytila den, po kterém netouží žádný atlet. Přiznávám, že jsem pak byla hodně zklamaná. Chtěla jsem tam skákat vysoko a zdolat Světlanu Feofanovou, ale nevyšlo to. Po šampionátu jsem ukončila spolupráci s trenérem Danem Nielsenem. Ale ne kvůli tamnímu neúspěchu. Měl jako univerzitní trenér hodně závazků a já potřebovala víc pracovat na technice, tak jsme se po dohodě rozešli. Přestěhovala jsem se ze státu Idaho do Arizony, kde mám skvělé podmínky. Vede mě tam Greg Hall, trenér olympijského vítěze ze Sydney 2000 Nicka Hysonga.“

Jak velkou výzvou je pro vás překonání pětimetrové hranice?
„Chci být ta, která to dokáže jako první. I díky neustálému natahování se Světlanou Feofanovovou to může být zajímavé soutěžení. Troufám si říct, že ještě před začátkem mistrovství světa v Paříži bych se mohla dostat přes 490 cm. Pak by bylo nejhezčí překonat pět metrů v Paříži. Umím si představit ženský pětimetrový skok už tento rok.“

Do Ostravy jste přijela s manželem. Nechybí vám rady trenéra?
„Myslím, že jsem schopna skákat vysoko i bez něj. Tady v Ostravě mi bude dohlížet na rozběh, který je nejpodstatnější, manžel.“

Jste s koučem v průběhu evropských mítinků alespoň v telefonickém konktaktu?
„Teď zrovna ne, naplánoval si totiž dovolenou v Kanadě. Jeli s rodinou někam na vodu. Ale kdybych měla problémy, můžu zavolat asistentovi.“

S atletikou jste ve čtrnácti letech zkoušela překážky, pak jste se věnovala sedmiboji a záříte v tyči. Proč taková změna disciplín?
„Tyč si mě vybrala... Dělala jsem sedmiboj, ale nebylo to nic světového, můj osobní rekord je 5493 bodů. V roce 1993 se trenér dočetl, že ženy v Evropě začínají skákat o tyči, tak se jako sám bývalý tyčkař rozhodl to vyzkoušet. Předpoklady jsem měla, tak jsme chtěli vidět, co dokážu.“

Na rozdíl od mnoha vašich kolegyň jste však neměla gymnastické základy, které jsou ve skoku o tyči velkou výhodou...
„A já jsem se všechno musela učit od začátku. Neměla jsem tu správnou orientaci v prostoru, takže v prvních letech jsem skutečně cvičila všechny možné gymnastické tvary.“

STACY DRAGILOVÁ
Narozena: 25. března 1971 v Auburně (Kalifornie)
Disciplína: skok o tyči
Osobní rekord – světový rekord: 481 cm
Největší úspěchy: olympijská vítězka z roku 2000, mistryně světa z roku 1999 a z roku 2001, halová mistryně světa z roku 1997.