OSTRAVA – Před dvěma lety vedl Felix Sanchez běh na 400 m překážek až do osmé překážky. Po chybě v závěru trati však doběhl až osmý a bylo mu líto, že si domů neodvezl křišťálový pohár pro vítěze. Letos si může reputaci napravit na mítinku IAAF Super Grand Prix Zlatá Tretra.

„Děkuji,“ překvapil kostrbatou češtinou novináře mistr světa z Edmontonu 2001. Ačkoli se v Ostravě rtuť teploměru vyšplhala vysoko nad třicet stupňů, na tiskovou konferenci přišel v dlouhých kalhotech. „Bere to seriózně,“ usmíval se manažer mítinku Alfons Juck. Jakoby si šestadvacetiletý atlet zatím nezvykl na popularitu.

Nouzi o ni určitě nemá, vždyť pro Dominikánskou republiku získal před dvěma lety první titul atletického mistra světa v historii. Narodil se sice v New Yorku, ale pod americkou vlajkou neběhá od roku 1999. Tehdy skončil šestý na tamním šampionátu – a rozhodl se pro zemi svých rodičů. „Stejně jsem nikdy netoužil reprezentovat Spojené státy. Moje krev je dominikánská, byl jsem vychováván jako Dominikánec. Navíc v USA bych byl jen jeden z mnoha,“ zdůraznil.

Vítěznou sérii v běhu na 400 m překážek by si možná všimli i fanoušci v také atletické velmoci jako USA bezpochyby jsou. V tom případě by byl tlak na Sancheze větší než v současnosti. „Třeba už loni to bylo dost stresující, když jsem se usiloval o podíl na jackpotu Zlaté ligy,“ přiznal s odstupem času. Čtvrtinový podíl z milionového „balíku“ však pravděpodobně stál za to.

„Nejtěžší však pro mě bývá první závod sezony. Letos také. Soupeři už mají naběháno, já ještě ne,“ podotkl k faktu, že se v letošní sezoně pod holým nebem postavil pouze na start tří běhů na 400 m a naposledy skončil o víkendu v Seville třetí. „Čas 45,23 s mi však napovídá, že bych mohl běžet kolem 48 vteřin,“ přemýšlel semifinalista olympijských her v Sydney 2000.

V Ostravě už si stihnul odzkoušet nově položený tartan a pěl na něj pouze chválu. „Podklad není ani příliš tvrdý ani měkký a navíc jsou tady dostatečně široké zatáčky. Cítím se dobře silově i rychlostně, jen si musím hlídat techniku,“ řekl. Vedra nad třicet stupňů mu starosti nedělají, sluníčko má rád. A těší se na další měření sil se stříbrným medailistou z loňského evropského šampionátu v Mnichově Jiřím Mužíkem. „Pořád nechápu, jak se z něj jako z trojskokana mohl stát takový dobrý překážkář. Svůj potenciál totiž ještě ani zdaleka nevyčerpal,“ kroutil hlavou.

Sám si dal na letošní rok vysoký cíl – chce se stát prvním překážkáře od dob Edwina Mosese, který obhájí titul světového šampiona na překážkářské čtvrtce. A útok na světový rekord Kevina Younga 46,78s?

„Světový rekord zatím není v mé agendě. Od začátku kariéry mě vždycky víc lákaly zlaté medaile. Třeba z olympijských her mi zatím chybí,“ posteskl si. Do Her v Aténách 2004 útok na historické světové maximum neplánuje, ale nevylučuje. „Ale pak, v letech 2005 a 2006 bychom se mohli pokusit. Ve světové špičce je momentálně osm až deset překážkářů, kteří jsou schopni běžet hodně rychle,“ vysvětloval předtím, než rychle zmizel z tiskové konference. Na ploše stadionu už totiž na jeho autogram čekalo víc než pětset účastníků dětské Čokoládové tretry.