Foto: Pavel Lebeda (sport-pics.cz)

Jaké máte plány na čtyři volné dny, které zbývají do mítinku?
„Čekají mě dva kvalitní vrhačské tréninky a pak chci hodně dlouho a kvalitně spát.“

Na co se mohou fanoušci od vás v pátečním mítinku těšit? Je naděje, že se dočkají překonání devadesátimetrové hranice?
„Já bych moc rád tuto hranici překonal na některém ze závodů před olympiádou. Posílilo by to moje sebevědomí. Je ale těžké říct, kdy a kde se mi to povede. Závod v Ostravě má ohromnou kvalitu, bude těžké ho vyhrát, protože podobné plány mají minimálně tři čtyři další oštěpaři. Ale zcela určitě se o to pokusím.“

V loňském roce jste vybojoval na světovém šampionátu stříbrnou medaili. Jakou změnu vám tento úspěch přinesl?
„Bylo to krásné, ale samozřejmě náročné. Už na letišti mě čekalo hodně fanoušků. To je v zemi, kde atletika zdaleka nekonkuruje v popularitě například fotbalu, něco mimořádného. Zájem televize, médií byl opravdu značný. I nyní mě spousta lidí pasuje do role největší naděje egyptské atletiky na zisk vůbec první olympijské medaile v tomto sportu. Je to dost velký tlak, který mi nedělá moc dobře. To musím přiznat.“

Právě v Riu bude na medaili možná potřeba hodit přes devadesát metrů. Jak těžké je načasovat formu na tento vrchol?
„Teď na začátku sezony se snažím házet daleko, snažím se vyhrávat, ale bez speciální přípravy. Ta přijde na řadu až před olympiádou. To ovšem neznamená, že bych teď házel málo. Naopak, věřím, že výkony nad 85 metrů by měly být pravidlem.“

V Šanghaji vám to ale nevyšlo. Jak jste byl spokojen se závodem?
„Trochu jsem doplatil na neznalost nového pravidla, kdy i na tomto mítinku po třech pokusech postupují nejlepší do užšího finále. To jsem zjistil až v průběhu závodu. Měl jsem dva nezdařené pokusy a ten třetí by hodně na jistotu. Byl to takový zvláštní pocit, ale celkově jsem vlastně spokojen. Věřím, že si v Ostravě spravím trochu chuť.“